Penzion Berany *** Vaše klidná dovolená a ubytování v Jizerských horách

INFO Albrechtice v Jizerských horách
Albrechtice v Jiz. horách č.p. 220, tel: 483 323 029, www.jizerske-hory.cz/obce/albrecht

Informační centrum Bedřichov
Bedřichov 218, tel: 483 380 034, www.jizerskaops.cz

INFO Desná v Jiz. Horách
Riedlova vila, Krkonošská 120, Desná v Jiz. horách, tel: 483 383 019, http://www.mesto-desna.cz, www.jizerske-hory.cz/mesta/desna

Městské informační centrum Frýdlant v Čechách
Nám. T.G.M. 99, 464 01 Frýdlant v Čechách, tel: 482 312 552, www.frydlant.cz

Informační centrum Jablonec nad Nisou
Mírové nám. 19, 467 51 Jablonec nad Nisou, tel: 483 357 335-7, http://www.mestojablonec.cz/

Informační centrum Josefův Důl
Obecní úřad, 468 44 Dolní Maxov 218, tel: 483 381 110, www.josefuvdul.cz

Informační středisko Kořenov
Příchovice 46, tel: 483 399 094, 605 549 545, www.korenovsko.cz, www.korenov.com

Informační centrum Lázně Libverda
Lázně Libverda 17, Hejnice, , tel: 482 322 457, www.laznelibverda.cz

Městské informační centrum Liberec
Nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec, , tel: 485 101 709, www.infolbc.cz

Turistické informační centrum Liberec
Ještědská 202, Liberec, tel: 482 777 752 , www.kalib.cz

Tourist Service Liberec
Centrum Babylon, Nitranská 1, Liberec, tel: 485 249 202, www.centrumbabylon.cz

ČD centrum Liberec
ČD, Nákladní 344, Liberec, tel: 972 365 465, 972 365 401-2, mezinárodní pokladna: 972 365 527, www.cd.cz

Informační centrum Malá Skála
Boučkův statek, Malá Skála , tel: 483 392 045, www.mala-skala.cz

Turistické informační centrum Pěnčín
Pěnčín 60, Bratříkov, tel: 483 368 468, www.vapen.cz

Infocentrum Smržovka
náměstí T. G. Masaryka 661, Smržovka, tel.: 731 455 939,  www.smrzovka.cz

Infocentrum Tanvald
Krkonošská 629,  Tanvald, tel: 483 369 670-1, www.tanvald.cz

Kulturní a informační středisko Železný Brod
Nám. 3 května 1, Železný Brod, tel: 483 333 925, www.zelbrod.cz

Městské divadlo Jablonec n/N
Liberecká 5, tel: 483 320 595, www.divadlojablonec.cz

Divadlo F.X.Šaldy
Nám.Dr.E.Beneše 22, Liberec, tel: 485 104 188, www.saldovo-divadlo.cz

Malé divadlo
Zhořelecká 344, Liberec, tel: 485 104 182

Naivní divadlo
Moskevská 18, Liberec 1, tel: 485 253 611, www.naivnidivadlo.cz

Divadelní studi E.F.Buriana
Tanvald, spojení přes Městskou kulturní kancelář

Městské divadlo
Železný Brod, tel: 483 333 950, www.zeleznybrod.cz

Kino Radnice
Mírové nám.19, Jablonec n/N., tel: 483 311 446, www.mestojablonec.cz, www.disdata.cz

Kino Junior
Areal Eurocentra, Jablonec n/N., tel: 483 710 960, nepromítá červenec-srpen

Letní kino
Horní náměstí, Jablonec n/N., tel: 483 320 419, promítá červenec-srpen

Kino Lípa
Tř.1.máje 59/5, Liberec 1, tel: 485 104 781, http://vstupenka.liberec.cz

Kino Varšava
Frýdlantská 16, Liberec 2, tel: 485 113 031, http://vstupenka.liberec.cz

Kino Jas
Krkonošská 476, Tanvald, tel: 483 394 324

Kino Alfa
Desná v Jizerských horách, tel: 483 383 132

Kino Frýdlant
Frýdlant, tel: 482 312 103, program na www.frydlantvc.cz

Kino Hejnice
Klášterní ul.3, hejnice, tel: 482 322 294

Městské kino
Husova 697, Železný Brod, tel: 483 333 925

Městská knihovna – multimediální oddělení
Dolní nám., Jablonec n/N., tel: 483 310 951, po – pá 13.00-18.00hod

Inet – café
Palackého 59, Jablonec n/N., tel: 485 140 657, 777 071 462, denně 10.00-22.00hod

Kavárna Floriánka (Spolkový dům)
E.Floriánové 8, Jablonec n/N., tel: 483 356 211, po – pá 8.00-16.00hod

I-net čekárna (v budově Eurocentra)
Jiráskova 9, Jablonec n/N., tel: 483 315 819, připojení LAN I WIFI, po-pá 7.30-16.00hod

Fun centrum Zlatý Jelen
Palackého 61, Jablonec n/N.-Mšeno, tel: 606 230 465, také WIFI

Městská knihovna
Frýdlant v Čechách, tel: 482 312 129, ve výpůjční době

Městská knihovna
Palackého 276, Nové Město pod Smrkem, tel: 482 360 344, internet ½ hod zdarma

Městská knihovna
Nádražní 65, Hejnice, tel: 482 322 434, po+st 13.00-18.00hod

Obecní knihovna
Jindřichovice pod Smrkem, tel: 482 360 371, ve výpůjční době, www.jindrichovice.cz

Obecní knihovna
Bílý Potok 337, www.bily-potok.cz, středa 14.30-18.00hod

Městská knihovna
Luhová 160, Raspenava, tel: 482 319 531, www.knihovnaraspenava.wz.cz, út+čt 9.00-18.00hod

IC Lázně Libverda
Lázně Libverda 17, tel: 482 322 457, www.laznelibverda.cz

Infocentrum
Bedřichov 218, tel: 483 380 034, www.bedrichov.cz

My cafeé Olymp (v budově radnice)
Mírové nám.19, Jablonec n/N., tel: 483 713 855

Kavárna Zuza bar
Mírové nám.6a/4712, Jablonec n/N., po-ne 9.00-20.00hod

Penzion Půlměsíc
Soukenná 13, Jablonec n/N., tel: 723 580 136, www.pensionpulmesic.cz

D EPPL music&board club
Rýnovická 65, Jablonec n/N., tel: 483 312 459, 602 811 046, po-ne 15.00-03.00hod

TSC Břízky
Průběžná 22, jablonec n/N., tel: 483 737 240, po-ne 10.00-22.00hod

Restaurace Pizza Speed
Pod Skalkou 46, Jablonec n/N., tel: 483 315 669, po-ne 11.00-22.00hod, www.pizzaspeed.cz

Bar Sportovka
Na Vršku 12, Jablonec n/N., tel: 483 714 219

Vláček od Babylonu do ZOO Liberec
Od června do srpna, včetně prodeje zvýhodněných vstupenek do ZOO

Jízda bojovým vozidlem – na soukromém tankodromu
Hajniště 70, Nové Město pod Smrkem, tel: 603 749 863, www.bvp.websnadno.cz

Zvláštní jízdy historickou tramvají Bovera
DPML, Boveraclub, Mrštíkova 3, Liberec 3, tel: 605 102 810

Zubačka – ozubnicová trať
Tanvald – Kořenov – Harrachov, www.zubacka.cz, www.tanvald.cz

Vyhlídkový vláček, Fipobex
z Pěnčína přes krásnou na Černou Studnici a zpět
Pěnčín 60, Bratříkov, tel: 483 368 468, www.vapen.cz

Albrechtice v Jizerských horách
Obec byla založena v roce 1670 a pojmenována po majiteli panství Albrechtu Desfoursovi, lidově však byla nazývána Lichtenberk, tedy Světlá hora. První obyvatelé se totiž usazovali ve vyšších polohách na svazích Světlé hory a Špičáku a teprve odtud se osídlení šířilo dolů do údolí. Vzniklo zde mnoho domácích brusíren skla poháněných potůčky, s jejichž vodou se pečlivě hospodařilo. Připomíná to řada staveb lidové architektury v zářezech několika potoků, tekoucích do Kamenice.
…více na www.albrechtice-jh.cz

Bedřichov
Bývalá sklářská osada na horním toku Bílé Nisy leží v horském údolí ve výšce 707 m.n.m. Ještě na konci 16. století bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy. V roce 1598 podal „muž znalý výroby skla“ Peter Wander majiteli libereckého panství panu Melchioru z Redernu žádost, aby mu zde bylo povoleno založit podnik, kde by „průsvitné tabule snad vyráběti mohl“. Jeho žádosti bylo vyhověno a tak zde vznikla rozsáhlá sklářská huť. Okolo ní brzy vznikla celá ves, která dostala, zřejmě na paměť Melchiorova otce Bedřicha I. (Friedricha) z Redernu, jméno Bedřichov.
V první polovině 19. století byla důležitým zdrojem příjmu obyvatelstva rašelina.
Později byla opět řada obyvatel, podobně jako všude v okolí, zaměstnána ve sklářském průmyslu.
Horním Bedřichovem vedla Hutní cesta z  Kristiánova do Rýnovic, která sloužila sklářským hutím, stojícím uprostřed hor. Silnice z Janova do Bedřichova byla postavena až koncem 19. století. Do té doby byl Bedřichov jen zapadlou, vysoko v horách položenou obcí s nepříliš kvalitní vozovou cestou. Připomínkou těchto časů je i celá řada dřevěných a kamenných lidových chalup. Sklářský život zde zanikl až s odchodem německého obyvatelstva.
V současnosti patří Bedřichov mezi nejznámější sportovní a odpočinková centra nejen Jizerských hor, ale celé České republiky.
…více na www.bedrichov.cz

Dalešice
První zmínky o Dalešicích pocházejí z roku 1538. Název vsi vznikl pravděpodobně podle vlastního českého jména Daleš.
Obec Dalešice má z turistického hlediska výhodnou polohu, protože leží mezi dvěmi turisticky atraktivními oblastmi - Jizerskými horami na severu a Českým rájem na jihu.
…více na www.liberecky-kraj.cz

Desná v Jizerských horách
Rozkládá se v údolí kolem říček Bílé a Černé Desné a na okolních stráních.
Dnešní Desná vznikla spojením několika osad z nichž nejvýznamnější je Desná - dnes Desná I, Potočná - dnes Desná II, Dolní Polubný a Černá Říčka - dnes Desná III.
Osada byla založena v roce 1691 hrabětem Albrechtem Maxmiliánem Des Foursem. V druhé polovině minulého století zde byly v provozu velmi známé lázně. Na jejich místě stojí dnes park, kterému vévodí architektonicky zajímavá Riedlova vila.
…více na www.jizerske-hory.cz/mesta

Držkov
Dolní část obce končí strmým úbočím romantického údolí říčky Kamenice, která je pravým přítokem Jizery.
Nejstarší historické údaje o obci jsou dokumentovány roku 1352. Název obce se několikrát měnil a o jeho původu se soudí, že zde svoji živnost provozoval jistý Držislav, neboli Držek a jeho území se nazývalo Držekov.
Držkov byl až do šedesátých let devatenáctého století obcí zemědělskou. Později se zde začala rozšiřovat sklářská výroba (korále, kroužky) a obec se začala měnit na průmyslovou. Tento přechod završil na přelomu století vznik dvou textilních továren (tkalcoven).
…více na www.drzkov.cz

Jablonec nad Nisou
První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení dochází až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík. Zásadní změna ve vývoji města nastala ve 2. polovině 17. století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství, ale současně se ukazuje, že Jablonec má i výhodnou polohu k provozování obchodu. Když se potom v 1. polovině 18. století objevily první bižuterní výrobky a byly na trhu hned úspěšné, nic nebránilo v dalším rychlém vzestupu města. V roce 1808 byl Jablonec povýšen na městys, a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. V té době už obchodoval s celým světem. Důkazem bohatství, které do Jablonce přicházelo právě v letech do 1. světové války, je celá řada významných staveb a celých čtvrtí.
…více na www.mestojablonec.cz

Janov nad Nisou
Prvním usedlíkem podle pátera Antonína Feixe byl zběhlý rekrut Johan Wolfgang Reckziegel z Jistebska, který měl své obydlí na kopci, kde se nyní nachází dům č.p. 52. Lidé mu říkali "Hans vom Berge" Jan z kopce- z toho honsberg, později Johannesberg.
1645 - První písemná zmínka o Janově se objevuje v liberecké matrice.
1849-1850 - postavena textilní továrna (přádelna bavlny a ovčí vlny), po částečném vyhoření přestavena St. Priebschem na brusírnu dřeva a výrobnu knoflíků ze skořápek ořechů, aby ji v roce 1886 znovu přestavěl, tentokráte na papírnu pro výrobu balícího papíru a lepenky.
V roce 1920 je Janov povýšen na město. Nyní patří pod obec Janov nad Nisou též Hraničná, Hrabětice a Loučná.
V Hraničné se dosud vyrábí skleněné knoflíky. Velice kvalitní bloky žuly se těží v lomu v Hraničné. Zemědělská výroba je nepatrná.
Na Velkém Semerinku zůstala jediná brusírna na lustrové ověsky, kde se pracuje dodnes.
…více na www.janov-n-n.cz

Jiřetín pod Bukovou
Přesný rok založení obce se však nepodařilo zjistit. Předpokládá se, že byla založena současně s Albrechticemi, tedy v roce 1670. Jako samostatná obec je Jiřetín poprvé uváděn v pozemkové knize z 1707. Jiřetín pod Bukovou náležel pod Smržovku od roku 1850 do 1991, kdy došlo na základě rozhodnutí MV k 1.1.1992, k jeho osamostatnění.
…více na www.jiretinpb.cz

Josefův Důl
Obec byla založena roku 1701 a nazvána podle syna majitele Karla Josefa Desfourse. Místo má starou sklářskou tradici. Od konce 17. století do roku 1910 tady stála slavná Zenknerova huť. Náhradou za ni byla postavena Kamenická huť, která stojí dodnes, v roce 1904 postavila firma Karl Riedel další, tzv. Maxovskou huť. Dnes má obec převážně rekreační charakter.
…více na www.josefuvdul.cz

Kořenov
Kořenov jako obec (sídelní útvar) vznikl sloučením samostatných obcí Polubný a Příchovice, osady Rejdice a Jizerky tehdy patřící obci Bílý Potok. Sloučení se stalo v roce 1960. Jméno Kořenov je odvozeno z názvu místní části v obci Polubný. V polovině 19. st. byla v Dolním Polubném (dnes Desná) postavena sklářská huť, která dala práci mnoha lidem, ať už přímo v huti, nebo při mačkání a foukání skla a broušení.
…více na www.korenov.cz

Liberec
Liberec tedy vznikal jako otevřená tržní obec a to později určilo i jeho tvářnost. Malá osada, poprvé zmiňovaná roku 1352, se během 15. a v první polovině 16. století postupně měnila na poddanské městečko, což písemně potvrdil roku 1577 císař Rudolf II. Liberec je někdy nazýván také městem pod Ještědem, jehož vrchol, vypínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce ve tvaru rotačního hyperboloidu byla postavena podle projektu ing. Arch. Karla Hubáčka, který byl za návrh oceněn prestižní Perretovou cenou.
V současné době nabízí Liberec řadu turistických zajímavostí.
…více na www.liberec.cz

Lučany nad Nisou
Přesné datum vzniku obce nelze doložit. První písemná zmínka o Lučanech u Jablonce je z roku 1623. Nejstarší pozemková kniha je z roku 1708 a je dokladem toho, že obživu lučanským poskytovalo drobné zemědělství, domácí tkalcovství a předení. Sklářská výroba přišla do Lučan teprve v 18. století.
Jméno obce je pravděpodobně odvozeno od lučanského údolí, kterým protéká nyní bezejmenný potok v „Gruntu“ hoření části obce, nebo od dalšího údolí, kterým protéká Lučanská Nisa. Zatím co Nisa teče s Odrou do Baltského moře, „Grundbach“ vtéká do Kamenice a s ní Jizerou do Labe a do Severního moře. Středem obce vede tedy rozvodí, které je nejmarkantnější na „Krojčenku“ (Kreutzschenku). Za územní správní reformy v roce 1960 byl k Lučanům připojen Horní Maxov a Jindřichov.
…více na www.lucany.cz

Nová Ves nad Nisou
Nová Ves nad Nisou leží mezi Jabloncem nad Nisou a Smržovkou, v jižní části Jizerských hor. Pod Novou Ves spadá i Horní Černá Studnice. O vzniku obce není písemných zpráv. Obec byla pravděpodobně založena v 16. století saskými protestanty, kteří přišli z Míšně a později si v zemědělské usedlosti zřídili modlitebnu, která byla zničena za 30-ti leté války. První zmínka, název Neissedorf (Vesnice Nisy), se nachází v urbáři panství Semilského z r. 1634.
V obci najdeme několik historických památek.
…více na www.novavesnn.cz

Plavy
Plavy se rozkládají v krásném romantickém údolí, obklopeném ze všech stran vrchy, na pravém břehu řeky Kamenice, po obou březích potoka Skalice, 403 m nad mořskou hladinou. K obci patří i osada Haratice. Poprvé jsou zmiňovány v r. 1624. Jméno obce vzniklo pravděpodobně podle plavení dřeva nebo plavení rudy, která se těžila v okolí. Nedaleko obce, jen několik kilometrů na jih, se nacházejí Bozkovské jeskyně.
…více na www.plavy.cz

Raspenava
Raspenava je v historických pramenech uvedena již roku 1343, ale přesné datum jejího založení neznáme. Víme jen, že první osídlenci sem přicházeli z Lužice, a že název obce v překladu značí "ves na Raspově nivě", je tedy odvozen od vlastního německého rytířského jména. Původně zemědělský charakter obce poměrně brzy ovlivnila těžba a také zpracování nerostných surovin. Na soutoku Smědé a Sloupského potoka stál již roku 1512 hamr a železárna zpracovávající nejen místní, ale i dováženou rudu. Významná byla i vápenka na Vápenném vrchu, který je význačnou geologickou lokalitou.
…více na www.jizerske-hory.cz

Smržovka
Osídlování bylo zaznamenáno již kolem roku 1528. První oficiální zmínka o Smržovce pochází z roku 1568. České jméno Smržovka po houbě smrži si němečtí přistěhovalci vyložili jako Smržovku - čili řemdih, což je středověká zbraň podobná smrži a nazvali obec Morgenstern. V němčině znamená jak jitřenku, tak Smržovku. Ve všech historických podkladech je psáno jméno Morgenstern, později došlo k chybnému přepisu na Morchenstern. Podle druhé verze jméno Morgenstern (Jitřenka) dostala osada od prvních osídlenců - dřevorubců ze západních částí Krušnohor. S tímto jménem se můžeme setkat v oblasti Krušných hor i v současné době. V roce 1868 byla povýšena na městys a 23.května 1905 byla povýšena na město. Dnes žije kulturním, sportovním i společenským životem.
…více na www.smrzovka.cz

Tanvald
První písemná zmínka o Tanvaldu jako dřevařské osadě na levém břehu řeky Kamenice pochází ze druhé poloviny 16. století. Rozvinuté bylo ruční předení lnu a tkaní lněného plátna a poblíž soutoku Kamenice a Desné se nacházela dvě bělidla plátna. O něco později se začala v Tanvaldě zpracovávat i další textilní surovina, bavlna. U nové přádelny postavili její majitelé opravárenskou dílnu, která se stala základnou strojírenské výroby pro celé okolí. V roce 1895 byl Tanvald povýšen na městys, v červnu roku 1905 na město. v roce 1989 prošel Tanvald mnohými změnami.

Malé i velké podniky přešly do soukromých rukou. Tanvald sice zůstal průmyslovým městem, avšak stále větší roli v jeho rozvoji hraje cestovní ruch. Současný Tanvald dnes tvoří Tanvald, Šumburk nad Desnou a Žďár.

…více na www.tanvald.cz

Velké Hamry
Části obce jsou v současnosti Velké Hamry se Svárovem, Velké Hamry II (Hamrsko) a Bohdalovice. Pojmenování Hamrsko, Dolení Hamr a Hoření Hamr pochází od železných hamrů, které zde pravděpodobně stávaly ve 13. – 14. století. Písemné doklady ani zbytky hamru se nezachovaly, jen několik místních názvů naznačuje, že se zde pracovalo s kovem.
Výhodná poloha obce u vodního zdroje řeky Kamenice napomáhala rozmachu osídlení. Osada Svárov je poprvé připomínána v roce 1785. Byla zřejmě nazvána podle vlastního jména Svár. V roce 1844 byla ve Svárově zahájena výstavba textilní továrny, později neblaze proslulé tzv. Svárovskou stávkou, která se zde odehrála v roce1870. Roku 1914 byly sloučeny osady Hoření a Dolení Hamr v jednu obec s názvem Velké Hamry. V roce 1926 byla obec povýšena na městys a v roce 1968 na město. Roku 1947 byla k Velkým Hamrům připojena osada Bohdalovice a později i Svárov, do té doby patřící Šumburku.
…více na www.velkehamry.cz

Zásada
Zásada je městys v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký. založený na okraji pohraničního hvozdu starobylým rodem Čuchů. Při pojmenování obce je učiněna výjimka z pravidla doby, kdy nově založená obec většinou nese jméno po svém zakladateli. Po roce 1989 doznává Zásada velikých změn. Významným podnikem v Zásadě je Ornela, které své výrobky (skleněná bižuterie) vyvážejí do mnoha zemí světa a poskytují pracovní příležitosti lidem z blízkého okolí.
…více na www.zasada.cz

Zlatá Olešnice
Zlatá Olešnice se rozkládá na stranách podél potoka Zlatník. V potoce se kdysi dávno rýžovalo zlato, jeho břehy jsou lemovány olšemi a právě od toho je odvozen název obce. Horní část obce spadá do chráněné oblasti Jizerských hor. První zmínky o obci jsou z r. 1033. Obec náležela k panství navarovskému a osudy vesničky v minulých dobách souvisí s dějinami hradu Navarov. Obživou obyvatel bylo dříve převážně zemědělství, teprve později s rozvojem průmyslu textilního a sklářského začali lidé docházet za prací do okolních obcí.
V současné době patří ke Zlaté Olešnici osada Stanový s rodným domem spisovatele Antala Staška, dále osada Lhotka a Navarov. V Navarově se nachází zřícenina hradu Navarov a zámeček - nyní penzion.
…více na www.zlata-olesnice.cz

Železný Brod
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346.
Město leží v krásném údolí řeky Jizery na rozhraní Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje. Koncem 19. a začátkem 20. století se zde objevuje sklářská výroba. Jsou to především brusírny a mnoho lidí pracuje jako domácí dělníci pro německé exportní domy v Jablonci. V roce 1920 je otevřena první česká odborná škola sklářsko-obchodní, která sídlí od r. 1926 ve své krásné moderní budově. Tím se Železný Brod stává nejen městem starých památek, ale také městem skla a skleněné bižuterie, což ho proslavilo po celém světě.
…více na www.zeleznybrod.cz

Zdroj: http://www.jizerky.cz/.., http://www.liberecky-kraj.cz/ a bulletin Jizerské hory – turistické informace léto 2008